Kanada

Vlajka Kanady
Vlajka Kanady
Rozloha: 9,984,670 km2 (z toho 8,93% tvoří voda)
Počet obyvatel: 33,390,141
Hustota zalidnění: 3,2ob./ km2
Hlavní město: Ottawa
Nejvyšší hora: Mount Logan (5959 m.n.m.)
Nejnižší místo: Hladina oceánu (0 m. n. m)
Nejdelší řeka: Mackenzie (1738 km, nejdelší pramen 4,241 km)
Státní zřízení: Federativní konstituční monarchie
Královna: Alžběta II. (Generální guvernérka: Michaëlle Jean)
Měna: Kanadský dolar(CAD)

Geografie

Kanada se nachází v Severní Americe. Na jihu a na severovýchodě hraničí s USA. Tato hranice je nejdelší nestřežená hranice světa. Východní břeh omývá Atlantský oceán, západní břeh Tichý oceán a na severu se nachází Severní ledový oceán. Jde o druhou největší zemi světa podle rozlohy. Velkou část ovšem tvoří lesy a neobydlená území. Proto má naopak jednu z nejmenších hustot zalidnění.

Kanada je známá pro svou téměř nedotčenou přírodu. Na severu ostrovy a pevnina s trvale zamrzlou půdou, která postupně přechází v tundru, jehličnatý les až k listnatým lesům a prériím. Z jezer jmenujme například Hořejší, Hurónské, Ontario na hranici s USA nebo Velké medvědí a Velké otročí jezero v centrální část.

Historie

Historie Kanady je zpočátku podobná historii USA. První lidé zde byli již před více než 20 000 lety. Do Severní Ameriky přišli z Asie. První Evropané na území Severní Ameriky připluli okolo roku 1000. Byli to Vikingové. Ti ovšem toto území brzy opustili. Znovu objeveno bylo v roce 1492 Kryštofem Kolumbem, který ovšem doplul na ostrovy Střední Ameriky. Do Kanady doplula až 1497 anglická expedice v čele s Italem Giovani Cabotem.

Během 16. a 17. století pak následovalo období, kdy se Anglie a Francie předháněly o to, kdo získá v Severní Americe větší území. Na území dnešní Kanady založili první kolonii Francouzi a i dále se věnovali spíše území okolo řeky Svatého Vavřince, kdežto Angličané byli jižněji na území dnešních USA. Obchodní zájmy těchto dvou zemí na sebe začaly velmi brzy vzájemně narážet. Zvláště pak když v roce 1670 založily Anglické kolonie Společnost Hudsonova zálivu. Ta je nejstarší finanční korporací v Severní Americe. Původně zaměřovala na obchod s kožešinami. Nyní je provozovatelem nejrozsáhlejší sítě obchodních domů v Kanadě.

Boje o Kanadu vyvrcholily v polovině 18. století a během sedmileté války (1756-1763). V letech 1759 a 1760 britská armáda dobyla Quebec a Montreal. Když byl v roce 1763 podepsán Pařížský mír, jeho součástí bylo ztráta většiny Francii patřících kolonií ve prospěch Británie. Francouzsky mluvící obyvatelé, katolíci, tento akt nepřivítali, protože docházelo k poangličtění a poanglikánštění. Docházelo k celé řadě povstání a proto Británie schválila v roce 1774 Quebect Act, který akceptoval katolíky a francouzštinu.

Během Americké války za nezávislost se Kanada nepřidala k povstalcům, a proto stala cílem uprchlíků, kteří byli věrní britské říši. Následovalo 1791 rozdělení na anglicky mluvící Horní Kanadu (Ontario) a francouzsky mluvící Dolní Kanadu (Quebec). Po té co Amerika získala nezávislost, snažila se násilně připojit i britské kolonie v Kanadě. V roce 1818 proto byla stanovena hranice na 49. rovnoběžce. I v Kanadě ovšem rostla nespokojenost s britskou nadvládou a roku 1837 přerostla v otevřenou revoltu.

Revolta byla potlačena, ale bylo dosaženo několika reforem politických a správních. Došlo také ke sjednocení obou Kanad v jeden celek. Roku 1867 bylo Aktem o Britské Severní Americe vytvořeno Kanadské dominium zahrnující provincie Quebec, Ontario, Nové Skotsko a Nový Brunšvik. V následujících letech pak připojili(odkoupili) další území.

Kanada se v 19. století úspěšně rozvíjela. Dopomohlo k tomu několik Zlatých horeček(Klondike), osidlování na obilí úrodných prérií. Bohaté lesy na severu rovněž umožnily rozvoj dřevozpracujícího a papírnického průmyslu.

Připojením k Dohodě za 1. světové války si v roce 1931 získala větší autonomii v rámci Britského společenství národů. V 60. a 70. letech došlo ve frankofoním Quebecu k nacionalistickým snahám o odtržení. Ovšem referendum v roce 1980 odmítlo odtržení od Kanady. Přestože Kanada byla už dlouho nezávislá na Spojeném Království, byla ústava, která by to potvrzovala schválena až v roce 1982.

Další referendum o odtržení Quebecu vylo vahlášeno 1995 a k odtržení chybělo jen 0,6%. Kanadská vláda se toho zalekla a dala to k přezkoumání ústavnímu soudu, který prohlásil, že Quebec nemá právo na jednostrané vyhlášení autonomie. Zatím poslední administrativní změnou je tak vytvoření 1999 nového teritoria s názvem Nuvavut.

Nyní vede spolu s Ruskem, Dánskem a Spojenými státy spory o území v Severním ledovém oceánu. Toto území je totiž bohaté na ropu a stát, který bude OSN uznán, jako majitel území bude mít k této ropě přístup.

Politika

Oficiálním vládcem Kanady, jako člena Commonwealthu, je Britský monarcha reprezentovaný generálním guvernérem. Ten je jmenován Britským monarchou na doporučení premiéra na dobu obvykle pět let. Guvernér svolává a rozpouští Parlament a jmenuje premiéra.

Kanada má dvoukomorový federální parlament. Obě komory parlamentu mohou předkládat nové zákony, ale senát nemůže narozdíl od poslanecké sněmovny(sněmovny lidu) předkládat zákony o daních a výdajích.

Poslaneská sněmovna má 308 křesel. Členové jsou voleni přímo většinovým systémem na maximálně pět let. Senát má 105 členů. Ti jsou jmenováni guvernérem na návrh premiéra a vykonávají funkci do dovršení věku 75 let.

Kanada se děí na 10 provincí a 3 teritoria. Rozdíl je ve stupni autonomie. Provincie mají větší stupeň autonomie než teritoria. Obojí však má svůj vlastní jednokomorový parlament v čele s premiérem. Každá provincie má také svého víceguvernéra. Každé teritorium má jeho obdobu Koruního komisaře.

Kanadská vlajka je z roku 1965 a má formát 2:1. Je složena ze dvou svislých červených pruhů, které jsou po stranách a bíleho čtverce uprostřed. V bílém čtverci je červený jedenácticípý javorový list, což je symbol Kanady.

Nejvýznamější osoby

  • Tommy Douglas: politik, vahlášen největším Kanaďanem
  • Terry Fox: sportovec, kvůli rakovině přišel o nohu, na jeho počest se běhá Běh Terryho Foxe
  • Mario Lemiux, Wayne Gretzky: hokejisté
  • Avril Lavigne: zpěvačka

Nejvýznamější města Kanady

  • Ottawa: hlavní město
  • Montreal: 2. největší francouzsky mluvící město světa, dějiště Olympijských her 1976
  • Toronto: největší město v Kanadě
  • Vancouver: přístav, dějiště zimních olympijských her 2010
  • Calgary: hostitelské město zimních olympijských her 1988
  • Edmonton

Kam dále?

Zábavy není nikdy dost - IQ test - pobavíte se a zároveň se na sebe něco dozvíte.
IQ testy QIP-planet.com SMS zdarma YouTube video ICQ IQ testy Vánoce