Jihoafrická republika (JAR)

Vlajka Jihoafrické republiky
Vlajka Jihoafrické republiky
Rozloha: 1,219,912 km2 (bez vodních ploch)
Počet obyvatel: 43,997,828
Hustota zalidnění: 39 ob./ km2
Hlavní město: Pretoria
Nejvyšší hora: Njesuthi (3408 m.n.m.)
Nejnižší místo: Hladina oceánu (0m. n. m)
Nejdelší řeka: Orange (2200 km)
Státní zřízení: Republika
Prezident: Thabo Mbeki
Měna: Jihoafrický rand (ZAR)

Geografie

JAR leží na jižním cípu Afriky. Je omývána Atlantský oceánem na jihozápadě a Indickým oceánem na jihovýchodě. Na severu hraničí postupně (bráno od západního pobřeží) s Namibií, Botswanou, Zimbabwe, Mosambikem a Svazijskem. Má také hranici s Lesothem, které celé obklopuje a vytváří tak enklávu.

JAR má celkem 11 oficiálních jazyků. Angličtina je sice až 6. nejpoužívanější jazyk, ale používá se ve většině urbanizovaných oblastí a je také hlavním jazykem úřadů a médií.

Historie

A území JAR žili už předchůdci člověka. Od australopitheka, přes člověka zručného, vzpřímeného, rozumného až po člověka dnešního typu. Jejími přímými potomky jsou Křováci a Hotentoti. Ti se živili především sběrem a pastevectvím. Od druhého století začali území postupně osidlovat bantuské kmeny zemědělců a chovatelů dobytka.

Prvním Evropanem, který obeplul nejjižnější cíp Afriky byl v letech 1487-1488 Bartolomeo Diaz. Ten také několikrát přistál u břehu Afriky. První stanici ale založila až 1652 Holandská obchodní společnost. Obyvatelé byli později zvaní Búrové. Ti postupně začali pronikat do vnitrozemí. Střetávali se zde s místními domorodými kmeny a některé z nich téměř zcela vyhubili (napr. khoinské obyvatelstvo).

Roku 1795 obsadila Velká Británie Kapsko, tj. území kolem mysu Dobré naděje. Roku 1803 toto místo sice opustlili a vrátili Holanďanům, ale hned o 3 roky později vyhlásila Holandská obchodní společnost bankrot a Kapsko opět obsadili Britové a vytvořili zde britský protektorát. Již o další rok později Britský parlament zastavil obchod s otroky a roku 1833 pak definitivně zrušil otroctví. Na protest proti britské nadvládě opustilo mnoho Búrů toto území a odešli na severovýchod do vnitrozemí.

Búrové pak na nových územích založili roku 1838 Jihoafrickou republiku, později přejmenovanou na Transvaal a roku 1854 Oranžský svobodný stát. Britové tyto státy uznali. Jenže v 70. letech zde byla objevena ložiska zlata a diamantů. Došlo k obrovskému přílivu nových osadníků.

To zapříčinilo dvě búrské války. Roku 1877 vyhlásili Britové anexi Transvaalu, kterou se v letech 1880 až 1881 pokusili prosadit vojensky. Búrové vedli úspěšnou válku a v březnu 1881 uzavřeli obě strany mír a Británie byla nucena akceptovat búrskou samosprávu.

Druhá búrská válka byla zapříčeněna nálezy ložisek zlata a další vlnou přistěhovalectví britských zlatokopů. Búrové odmítli Britům vydat občanství a tím i některá práva. V letech 1899 – 1900 byla vedena klasická válka, ve které nakonec díky obrovské materiální převaze získala Británie navrch. Búrové tedy přešli v partyzánskou válku. I tu nakonec vyhráli Britové, ale jen díky nasazení téměř šestinásobného počtu vojáků, než mohli nasadit Búrové. Také způsob vedení války nebyl v souladu s dnešním mezinárodním právem.Roku 1902 došlo ke kapitulaci Búrů a zániku Búrských republik.

Roku 1910 byla vytvořena Jihoafrická unie. Získala statut britského dominia. Unie se vyvíjelapo ekonomické stránce velmi dobře. napomohla jí také ekonomická krize 30. let, která zvedla ceny zlata a diamantů.

Jihoafrická unie byla ve 2. světové válce na straně spojenců. V roce 1948 zvítězila Národní strana, která měla ve svém programu režim apartheidu. To označuje oddělené soužití dvou ras. Znemenalo rozdělení autobusů, škol, pláží parků atd. na pro černé a pro bílé. Přičemž ty bělošské byly daleko lépe vybaveny. Byly také zřízeny černošské rezervace. Od této politiky bylo odstoupeno až v roce 1990.

31. května 1961 vyhlásila země jednostraně nezávislost a změnila název na Jihoafrickou republiku. V tomto období také OSN odsoudilo politiku apartheidu a žádalo pro JAR mezinárodní izolaci. Roustoucí tlak také přinesl pokrok. V 80. letech se začala politika apartheidu zmírňovat a 1994 se konaly všeobecné volby, ve kterých zvítězil Nelson Mandela.

Politika

JAR sice původně byla členem Britského společenství, ale roku 1961 z něj vystoupila. Nyní je JAR parlamentní republikou. Prezident je volen Národní radou na pět let a může být zvolen nejvýše dvakrát.

JAR má dvoukomorový parlament. Národní rada má 400 křesel. Její členové jsou voleni poměrným volebním systémem na pět let. Národní koncil provincíí má 90 křesel. Každá z 9 provincií zde má 10 zástupců rovněž na 5 let. Obě komory jsou voleny najednou.

Vlajka JAR má poměr stran 2:3. její součastná podoba je z roku 1994. Její popis je trochu obtížnější. Základem je zelená plocha ve tvaru písmene Y otočeného o 90° proti směru hodinových ručiček. V pravé horní části je pak červené pole v pravé dolní části modré pole. Obě tato pole jsou od zelené části oddělena bílým pruhem. Klín v levo je černý a je oddělen žlutým pruhem. Nic z těchto prvků nemá oficiálně žádný symbolický význam. Neoficiálně je Y vykládáno jako sblížení 2 národů, modrá barva jako obloha a oceán, červená jako krev prolitá za válek, zelená je příroda, černá Afričany a žlutá zlato.

Významné osobnosti

  • Nelson Mandela: prezident, bojovník za práva černochů, držitel Nobelovy ceny
  • Christiaan Barnard: chirurg, provedl jako první člověk na světě úspěšnou transplantaci srdce
  • J.R.R. Tolkien: spisovatel, autor Pána prstenů

Nejvýznamější města Jihoafrické republiky

  • Johannesburg: Nejlidnatější město Jižní Afriky, centrum obchodu se zlatem a diamanty
  • Cape town: legislativní hlavní město JAR, sídlo parlamentu
  • Durban: pobýval zde Mahátma Gándhí(indický politik)
  • Pretoria: oficiální hlavní město
  • Bloemfontein: Sídlo justičního soudu, rodiště J.R.R. Tolkiena

Kam dále?

Ušetřete za teplo a zbytečně neplýtvejte! Nechte si nainstalovat výměníky tepla.
IQ testy QIP-planet.com SMS zdarma YouTube video ICQ IQ testy Vánoce